Čtyři dohody

Říkal mi kamarád „byl jsem na Čtyřech dohodách, fakt hustý a ten Dušek, ten to opravdu válí“ a za chvilku na to „jenže v tomhle reálným světě je potřeba něco vydržet“. Jasně, držíme, držíme svoje systémy přesvědčení, tlačíme, až nám oči lezou z důlků. Myslím při tom na staré známé pravidlo „Když to jde ztuha, nebo je to dokonce boj, jdeš špatnou cestou.“  Škoda, že v pohádkách se to říká přesně naopak „Dlážděná je cesta do pekla“ a tak je pojištěno, že po té dlážděné se, pro jistotu málokdo vydá.

Ale co kdyby, co kdyby byla pravda, že za zdí televizních paradigmat  je louka a za ní voňavá mez a za ní… to už si ani neumíme představit. 

Ty Čtyři dohody budou pro dnešek úplně stačit. Krom jiného, snažím se podle nich žít. Nejsem dokonalý a stále dělám chyby, jsem totiž normální chlápek ve středním věku. Ale i tak, žít podle nich, je naprosto úchvatné. Zkuste to.

Pro toho, kdo by si nemohl vzpomenout, tady jsou:

1) Nehřešte slovem. (Říkejte jen to, co si myslíte. Vyhýbejte se používání slova proti sobě a pomlouvání druhých.)

2) Neberte si nic osobně.  (Ani chválu, ani výčitky, ani pomluvy – jen tak se nestanete obětí zbytečného utrpení.)

3) Nevytvářejte si žádné domněnky. (Komunikujte jasně s ostatními, abyste se vyhnuli nedorozuměním. )

4) Dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete. (Ale ne lépe)