Partner/ka

Čím víc partnera ovládáme, tím je pro nás nezajímavější. To co nás na začátku vztahu na partnerovi vzrušovalo a přitahovalo, to samé nás postupně začíná děsit. Snažíme se to ovládnout a dostat pod kontrolu. Podvědomě ho chceme zbavit této přitažlivosti a schovat si ji jen pro sebe. Tak ho zbavíme zajímavosti a sami sobě připravíme nudu. Protože nás nudí, přestane nás zajímat a tím vztah ochladá.
Pokud ho osvobodíme, přetneme mu naše vlastní emoční pouta - atraktivita a vzrušení je zpátky. Jeho přitažlivost se ale vrátila opět pro všechny. Pokud máte příliš velký strach ze ztráty, začněte o tom s partnerem otevřeně mluvit, tím nastartujete svůj proces léčení.

Hrubián

Dnes jsem se setkal s hrubým verbálním napadením. Z čistého nebe to přišlo a bylo to tady. Nečekal jsem to a tak mě to hodně překvapilo a zasáhlo. První náraz té žluto černé energie byl opravdu silný. Za ním vyskákaly všechny ty negativní pocity jako je pocit oběti, sebelítost, zlost. Měl jsem co zpracovávat.
Nejdůležitější bylo, že jsem musel volit. Volit mezi agresivní reakcí nebo slušností. Zvolil jsem slušnost a cítil, jak si ji útočník vykládá jako slabost, ale nedal jsem se zviklat. Narůstal ve mně intenzivní soucit s tou ubohou bytostí. Cítím energie, které se skrývají za jednáním lidí, a věřte mi, ta která se skrývá za agresí toho člověka, je opravdu velmi zlá a nemocná. Naplňuje ho, on jí dává průchod a tak ji nakonec i podlehne. Nic než soucit se s tímto vědomím nedá cítit. Pomoc mu nikdo nemůže, dokud o ni sám nepožádá (až do té míry jsme zodpovědní za své životy).
Chvíli mi trvalo, než jsem se s tím vyrovnal, ale teď už je mi zase dobře. Co jsem si z té zkušenosti odnesl? Tu tichou sílu slušnosti. Hrubián si ji neuvědomí, to je pravda. Také dlouho trvá, než proti hrubosti dokáže zvítězit. Ale spolu s laskavostí je to jediná pozitivní síla, která vede k hezkému životu.
A proto, seberme odvahu – pojďme k sobě být slušní, milí a kultivovaní. I přesto, že nás někteří budou mít za slabochy. Je to jen naše vnitřní rozhodnutí. A pak jen, trpělivě neuhnout.

Píšeš mi...

Píšeš mi: „ chci vyprávět něco o těch meditacích, jestli by mi nepomohly. Prožívám teď moc špatné období.“

A to je dobře. Myslím si, totiž ne – mám osobní zkušenost, že není lepšího životního období pro to začít s meditacemi, než je to „moc špatné“.

Ostatně, až budeš meditovat už nějaký čas, sama poznáš, že není žádné špatné a dobré.

Zklidníš se. Nejprve se ti zaostří vnímání. Začneš poznávat své nejbližší v novém světle, tak jak jsi je nikdy před tím neviděla. Možná se na ně začneš i zlobit, ale to pomine. Pak přijde řada na tebe. I sama sebe najednou uvidíš v docela novém světle. A možná i na sebe se budeš muset chvíli nesmyslně zlobit, ale i to pomine.

Vydáš se na cestu hluboko do svého nitra. Mysl se zklidní a uvnitř tebe zavládne velmi příjemné ticho a klid. Jednoho dne s tebou začne komunikovat tvé podvědomí a prozradí ti, jaké skryté popudy tě vedou k tomu, či onomu jednání. Budeš naprosto přesně vědět, co chceš, jaké jsou tvé touhy a třeba i závislosti. Vše budeš mít přímo před očima a budeš s tím umět pracovat.

A když si to budeš přát, čeká tě ještě mnohem víc.

Meditace (ideálně doplněná tělesným cvičením Pěti Tibeťanů) vede k blahodárné změně psychiky a tím i ke změně tvé reality.  Nebo je to snad tak, že mění realitu a tím se zlepšuje naše psychika? Na to už si budeš muset přijít sama.

Velmi rád Tě povedu J