Hřích

Myslím, že všichni dychtivě toužíme po krásném a šťastném vztahu, který nás bude naplňovat a ve kterém budeme dávat, ale i dostávat. A přesto často potkávám tolik smutných párů - lidí, kteří dobrovolně přijímají chladnou samotu ve dvou. Ve jménu věrnosti, morálky, majetku, společné minulosti a kdoví čeho ještě...
Jsou smutní a zvolna, pomalu začínají nesnášet svého kdysi tak milovaného partnera. Přitom, kdyby se odvážili včas se rozejít, mohli by v něm (v ní) najít přítele. Jde jen o to, poznat, že láska je ta tam, pustit se a jít hledat nový život. Život proudící a naplňující. Život spontánní a šťastný.
Pokud takový život nežijeme, pak žijeme smrt a to je hřích proti životu.